Když jsem začínala fotit svatby, vnímala jsem je asi stejně, jako většina lidí. Krásné šaty, výzdoba, hostina, první tanec, desítky hostů a spousta emocí během jediného dne. Pro fotografa trochu stres vše zachytit včas a správně.
A pořád si myslím, že i velké svatby mají své kouzlo.
Jenže čím déle jsem fotila, tím víc jsem si všímala něčeho jiného.
Nejvíc mě nepřitahovaly dokonale prostřené stoly, ani pečlivě naplánovaný harmonogram. Nejsilnější pro mě byly vždy chvíle mezi tím. Krátké okamžiky, které často ani nikdo jiný nezaregistroval.
Pohled nevěsty na ženicha těsně před obřadem. Ruka, která instinktivně hledá tu druhou. Tiché vydechnutí, když z novomanželů opadne stres.
Právě tehdy jsem si začala uvědomovat, že mě ze všeho nejvíc baví fotit blízkost. Skutečné emoce. Opravdové spojení dvou lidí. Intimitu. A možná právě proto jsem postupně objevila elopementy. Ne jako trend, ne jako alternativu ke klasické svatbě. Ale jako způsob, jak prožít svatební den úplně po svém.
Elopement pro mě není o útěku před rodinou nebo přáteli. Je o svobodě. O možnosti vytvořit si den, který nebude odpovídat očekáváním ostatních, ale představám daného páru.
Možná si řeknete své ano na louce, možná uprostřed lesa. Možná někde, kam se rádi vracíte. A možná budete jen vy dva (a svědci).
Bez stresu, bez spěchu a bez pocitu, že musíte celý den někho bavit nebo něco organizovat. Místo toho budete mít čas jeden na druhého. Opravdu se navzájem vnímat. Právě tyhle okamžiky bývají často tím nejcennějším, co si ze svatebního dne odnesete. A fotografie pak nejsou jen vzpomínkou na to, jak ten den vypadal. Jsou připomínkou toho, jak jste se cítili.
Je elopement pro každého?
Upřímně? Není.
A to je naprosto v pořádku. Někteří lidé sní o velké oslavě s rodinou a přáteli a tancem až do rána. A pokud je to váš sen, měli byste si ho splnit přesně tak, jak si ho přejete. Pokud ale při představě velké svatby cítíte spíš tlak, než radost, pokud toužíte po klidnějším dni, větší intimitě a zážitku, který bude skutečně o vás dvou, možná stojí za to dát elopementu šanci.
Ne proto, že je moderní, ale protože vám dovolí být sami sebou.
Jakou roli v tom hraje fotograf?
Myslím, že při elopementu je fotograf trochu víc, než člověk s fotoaparátem. Je někým s kým vědomě i nevědomě sdílíte intimní pocity. Proto je důležité, abyste se vedle svého fotografa cítili dobře a nemuseli nic předstírat. Abyste nemuseli přemýšlet, co dělat s rukama, nebo jak se tvářit.
Protože ty nejkrásnější fotografie nevznikají z dokonalých póz. Vznikají ve chvíli, kdy se cítíte bezpečně a jste sami sebou.
A právě tak ke své práci přistupuji i já. Nechci vytvářet dokonalé lidi. Chci zachytit skutečné příběhy. Takové, které budou mít hodnotu i za dvacet let.
Možná právě začíná váš příběh.
Pokud si po přečtení tohoto článku říkáte, že by elopement mohl být přesně tím, co hledáte, budu ráda, když se mi ozvete.
Nemusíte mít den perfektně naplánovaný. Stačí když budete spolu.
Ať už si své ano řeknete u jezera, ve městě, nebo na místě, které má význam jen pro vás dva, ráda vám pomůžu uchovat ten den přesně takový, jaký byl.
Opravdový.
Váš.
Napsat komentář